Oddlužení (tzv.
osobní bankrot) je způsob řešení úpadku, kdy jsou dlužníkovy
dluhy sjednoceny, zajištění věřitelé jsou uspokojeni zcela,
nezajištění do jimi schválené výše a zbytek dluhů může být
dlužníkovi odpuštěn.
Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má
umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu
zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. Současně
je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci
těch, kdo se ocitli v sociální krizi.
Oddlužení je
řešením pro ty dlužníky, kteří se do úpadku nedostali v
důsledku své podnikatelské činnosti, ale činnosti běžné –
zejména provozu domácnosti, neboť umožňuje řešit úpadek
právnických i fyzických osob, ale v obou případech za splnění
předpokladu, že nejde
o podnikatele.
Náležitosti
návrhu na povolení oddlužení
Návrh na
povolení oddlužení podává vždy a jen dlužník sám současně
s insolvenčním návrhem.
Návrh na povolení oddlužení tedy nemůže za dlužníka podat
nikdo jiný. V případě, že by věřitel dlužníka předešel a
podal insolvenční návrh, pak má dlužník od jeho doručení
30-denní propadnou lhůtu na reakci – podání návrhu na povolení
oddlužení a o této možnosti musí být informován soudem. Zákon
stanoví podávání návrhu na povolení oddlužení na předepsaném
formuláři, který zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti.
Návrh na
povolení oddlužení musí obsahovat:
označení dlužníka
a osob oprávněných za něho jednat
údaje o
očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech
údaje o příjmech
dlužníka za poslední 3 roky
návrh způsobu
oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší
K návrhu na
povolení oddlužení musí dlužník připojit:
seznam majetku a
seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým
v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním
řízení již dříve předložil
listiny dokládající
údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
písemný souhlas
nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl,
s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude
nižší než 30 % jeho pohledávky
Osoby ochotné
zavázat se při povolení oddlužení jako spoludlužníci nebo
ručitelé dlužníka musí návrh spolupodepsat. Dále návrh
musí podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s
povolením oddlužení souhlasí.
Insolvenční
soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže:
jím je sledován
nepoctivý záměr, nebo
hodnota plnění,
které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé,
bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé
s nižším plněním souhlasí
jej znovu podala
osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve
rozhodnuto, nebo
dosavadní výsledky
řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka
k plnění povinností v insolvenčním řízení
Schválení
oddlužení
V ideálním případě
soud rozhodne o povolení oddlužení. Usnesením o schválení
oddlužení jsou vázáni všichni dotčení – dlužník, věřitelé,
věřitelé, kteří s návrhem nesouhlasili i věřitelé, kteří
nehlasovali. Usnesení obsahuje důležité informace pro další
fáze řízení – například způsob oddlužení (zpeněžením
majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře), určení
majetku mimo majetkovou podstatu, splátkový kalendář nebo osobu
insolvenčního správce.
Po schválení
oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku,
čímž nastává jeho účinnost.
Insolvenční správce proto může, v případě zpeněžení
majetkové podstaty, prodat majetek dlužníka, a dále postupuje
jako v případě konkursu. Pokud je dlužníkem plněn splátkový
kalendář, insolvenční správce prodá majetek sloužící k
zajištění, kterým se uspokojí zajištění věřitelé a dále
splácí dle splátkového kalendáře. Účinkem
schválení oddlužení je také neproveditelnost exekuce a soudního
výkonu rozhodnutí.
Způsoby
oddlužení
Insolvenční zákon
upravuje dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením
majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.
Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných
věřitelích, kteří jej odhlasují buď na své schůzi nebo mimo
ni. K výsledku hlasování soud přihlíží při rozhodování o
návrhu. V případě, kdy soud zamítne návrh na povolení
oddlužení, zejména zjištěním nepoctivého záměru dlužníka,
je úpadek automaticky řešen konkursem.
Zpeněžení
majetkové podstaty
Zpeněžení
majetkové podstaty se týká dlužníkova majetku do okamžiku, kdy
soud povolí oddlužení, jedná se tedy o prodej majetku, který
dlužník nabyl v minulosti, neboť do majetkové podstaty nenáleží
majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení
poté, co nastaly účinky schválení oddlužení. Postupuje se
obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v
konkursu.
V rozhodnutí,
jímž schvaluje oddlužení zpeněžením majetkové podstaty,
insolvenční soud:
uvede informaci o
tom, kdo je insolvenčním správcem, a rozhodne o jeho dosavadní
odměně a náhradě hotových výdajů a o tom, jak budou
uspokojeny
označí majetek,
který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do
majetkové podstaty
označí
nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota
plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 %
jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které
se tito věřitelé s dlužníkem dohodli
Plnění
splátkového kalendáře
Tento způsob
oddlužení zasahuje dlužníkův majetek především do budoucna –
pohledávky zajištěných věřitelů se uspokojí z výtěžku
zpeněžení zajištění a současně po dobu 5 let plní dlužník
pohledávky nezajištěných věřitelů podle daného poměru.
Dlužník je tedy povinen měsíčně (po dobu 5 let) splácet
nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném
rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při
exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.
Po dobu trvání
účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře
je dlužník povinen:
vykonávat
přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je
nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž
odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat
hodnoty získané
dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako
jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám
nad rámec splátkového kalendáře
bez zbytečného
odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a
věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště nebo sídla
a zaměstnání
vždy k 15. lednu a
k 15. červenci kalendářního roku předložit insolvenčnímu
soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru přehled
svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců
nezatajovat žádný
ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu,
insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k
nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu
oddlužení
neposkytovat nikomu
z věřitelů žádné zvláštní výhody
nepřijímat na
sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti
splnit
Dlužník tedy
začíná splácet dle splátkového kalendáře a to k cílové
částce 30% z výše pohledávek. Tato částka je však minimum,
naskytne- li se dlužníkovi další neočekávaný peněžitý či
nepeněžitý příjem (výhra, dědictví, půjčka), jedná se o
mimořádnou splátku nad rámec splátkového kalendáře a dlužník
ji musí použít ke splácení.
Dlužník nesmí bez souhlasu
insolvenčního správce odmítnout dar ani dědictví, jinak by se
jednalo o neplatný právní úkon. Dohled nad dlužníkem vykonává
kromě insolvenčního správce také soud i věřitelé (věřitelský
výbor).
Dlužník je totiž povinen každých šest měsíců (k
15.1. a 15.6.) předkládat všem třem zmíněným subjektům
přehled příjmů za uplynulých šest měsíců. Se splácením
jednotlivých plateb se dlužník nesmí dostat do prodlení delšího
než 30 dnů, jinak je automaticky sankcionován nařízením
konkursu.
Po 5 letech, kdy
dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti, které mu byly
soudem uloženy, se řízení o oddlužení ukončí. Poté je
dlužník oprávněn podat návrh soudu na osvobození od placení
pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž
dosud nebyly uspokojeny (bude se jednat o všechny pohledávky, tedy
i o ty nepřihlášené).
Dlužníkovi jsou tedy smazány všechny
dluhy z minulosti až do okamžiku schválení oddlužení. Současně
ale platí, že po dobu dalších 3 let následujících po usnesení
o osvobození může soud nařídit jeho odejmutí, a to v případě,
že dlužník jednal podvodně vůči věřitelům nebo pokud byl
odsouzen za úmyslný trestný čin vztahující se k oddlužení
anebo osvobození.
Zdroj:
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html