Česká domácnost nejvíce spoří v době krize

Ze statistické analýzy vyplívá, že české rodiny nejvíce šetří v době ekonomicky nepříznivých obdobích. Češi jsou tedy zodpovědné a reagují na možná rizika zvýšenou opatrností v úsporách. Nejvíce viditelná opatření vzešla v roce 2009, kdy úspory v domácnostech stouply téměř o čtyřicet procent, to samé se opakovalo i na začátku roku 2012. Vše se pak zastavilo díky snížením reálných příjmů obyvatel.

Ze svých příjmů v roce 2012 odložili lidé téměř 237,2 miliardy korun, což byl druhý největší objem peněz za třináctileté období. Vyšší úspory byly zaznamenány pouze v roce 1991 (240,1 miliardy korun).

I přes zodpovědné chování českých rodin spoříme méně, než řada evropských zemí. Mezi větší spořílky patří především Němci, Francouzi, Belgičané, Nizozemci, Švédové a Rakušané. Hlavním směrem kam české domácnosti směrují své úspory, jsou bankovní vklady, i když v posledních letech čísla mírně polevila. Lidé totiž začali vyhledávat i alternativní produkty. Stále však platí, že terminované vklady společně s netermínovanými vklady jsou hlavní formou šetření českých domácností. Ty tvoří dohromady 57 procent celkových úspor českých domácností u bank. Další oblíbené možnosti kam lidé vkládají své úspory, jsou stavební spoření, penzijní fondy, a životní pojistky kde celková částka přesáhla 2741,3 miliard korun.

V důsledku ukládání peněz na oblíbených netermínovaných vkladech v létech 2007-2011 si zároveň uchovali svobodu v nakládání svých úspor v případě potřeby s nimi tak mohli nakládat podle libosti. Netermínované vklady však v sobě nesou určité riziko. Díky nízké míře úročení, může úspory znehodnotit inflace.

V závěru loňského roku dlužili české rodiny bankám přes bilión korun, velkou mírou podílu na tom mají hypotéky a půjčky na pořízení vlastního bydlení. Smutnou zprávou je, že selhání ve splácení úvěru stále stoupá.